Chateau Troja

  • Adresa U Trojského zámku 1/4
  • Otvírací doba út-ne 10.00–18.00 pá 13.00–18.00; zahrady do 19.00
  • Web http://ghmp.cz/zamek-troja/

Zámek nechal postavit v letech 1679–1685 hrabě Václav Vojtěch ze Šternberka jako své letní sídlo a pobýval zde se svou chotí Klárou a dcerou. Autory projektu byli Giovanni Domenico Orsi a později Jean-Baptiste Mathey, stavitelem byl Silvestro Carlone (viz také sekce Architektura a výzdoba).

V roce 1685 byla založena přilehlá zahrada a roku 1697 byla postavena terasa a hospodářské budovy v okolí zámku. Od Šternberků v roce 1763 zakoupila zámek pro Ústav šlechtičen Marie Terezie a sama tu také několikrát pobývala. Roku 1776 koupil zámek Jan Václav Alsterle z Astfeldu a Vydří, roku 1832 byl odkázán klášterům alžbětinek a milosrdných bratří. Roku 1842 zámek koupil Alfred kníže Windischgrätz, který tu založil vinice. Jeho potomci pak zámek prodali roku 1873 rodině Židlických.[1]

Pohled na zámek a část zahrad z vinice sv. Kláry, v pozadí Císařský ostrov a Královská obora (Stromovka), na obzoru pak Pražský hrad a Petřín

Poslední soukromý majitel, velkostatkář Alois Svoboda, 7. října 1922 věnoval rozsáhlé pozemky a nemovitosti v Praze-Troji včetně zámku u příležitosti 70. narozenin T. G. Masaryka, k památce vzniku Československa a uctění 250. výročí úmrtí J. A. Komenského československému státu, a to s podmínkou, že zde budovu vybudována osvětová a sociálně-humanitní zařízení ve prospěch mládeže původem i rasou československé v Komenského duchu. Počítalo se především s vybudováním rozsáhlého pavilónového komplexu škol a internátních zařízení všech stupňů, dětských domovů atd. Ministerská rada poté na přelomu let 1923 a 1924 ustanovila Kuratorium trojských nemovitostí, které mělo rozhodovat o přidělení pozemků. Část těchto pozemků byla využita k vybudování pražské zoologické a botanické zahrady, ačkoliv proti předání pozemků zoologické zahradě se ostře stavěl například Stanislav Růžička.[2] V prosinci 1926 začalo Ministerstvo školství a národní osvěty jednat o využití pozemků s pražskou městskou radou, ministerstvem sociální péče a ministerstvem veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy, ale žádná z oslovených institucí na nabídku nereflektovala. Projekty výchovné osady od Stanislava Růžičky a Eduarda Štorcha byly zamítnuty.[2]

V letech 1977–1989 prošel zámek rozsáhlou rekonstrukcí. Při povodni v roce 2002 byl zaplaven sklep a přilehlá zahrada, během velké povodně v roce 2013 byla opět poničena dolní část zahrady.